|
|
Dějiny kláštera Na Slovanech v době husitské a poděbradské
Pohunek, Michal ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Just, Jiří (oponent) ; Halama, Ota (oponent)
Michal POHUNEK, Dějiny kláštera Na Slovanech v době husitské a poděbradské. Praha 2022. Disertační práce. Abstrakt Disertační práce Dějiny kláštera Na Slovanech v době husitské a poděbradské zpracovává systematicky a kriticky dějiny klášterní komunity kláštera Na Slovanech na Novém Městě pražském v letech 1419-1471, přičemž je přihlíženo také k událostem předchozím a pozdějším, pokud to umožňuje lépe vykreslit dění ve zkoumané době. Základní problematikou je zde vztah mnišských ideálů v tradici řehole svatého Benedikta a reformního ducha husitského hnutí v Čechách patnáctého století. Mimo to jsou zde zpracovány otázky charakteru v tehdejším klášteře sloužené mešní liturgie, věrnosti zdejší komunity mnišským ideálům a vztahu komunity kláštera k radikálním hnutím patnáctého století. Část disertace se také věnuje vztahům komunity k bližšímu okolí kláštera a vytvoření obecně historického přehledu o sledovaném objektu. Najdeme zde i kapitolu o osudech slavného Remešského evangeliáře.
|
|
| |
|
|
Dějiny kláštera Kladruby
Brasová, Alena Petra ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o dějinách kladrubského kláštera, o období založení a jeho vývoji v jednotlivých staletích. Dále jak se vyvíjel a měnil život v klášteře, ale i mimo něj a poukazuje na výjimečné architektonické dílo barokní gotiky od známých českých architektů Jana Blažeje Santiniho Aichela a Kiliána Ignáce Dientzenhofera.
|
|
|
Dějiny kláštera Kladruby
Lexová, Alena ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Významná kulturní památka klášter Kladruby se nachází v západních Čechách, v okrese Tachov. Leží na trase z Plzně na Rozvadov, přesněji třicet kilometrů západně od Plzně a pět kilometrů jižně od Stříbra. Osudy obce i kláštera jsou pevně provázané. Středověk pro ně byl dobou rozkvětu a významnosti. K výraznému rozkvětu Kladrub přispěla výhodná poloha při norimberské zemské stezce a nalezení stříbrných rud v okolí. Proto již v roce 1230 Václav I. povýšil Kladruby na město, a tím získaly městská privilegia (jako třeba právo konat trhy, právo hrdelní a právo várečné) jako jedno z prvních sedmi sídel v Čechách. Díky bohatství stříbrných rud byla nedaleko od Kladrub koncem 12. století založena hornická osada Stříbro. Samotný klášter benediktinů, který je nejstarší v Čechách, byl založený roku 1115 přemyslovským knížetem Vladislavem I. Ten je zde také pochován, a je tak jedním z několika málo českých knížat pohřbených mimo Prahu. V období 12. až 14. století byl klášter jedním z nejdůležitějších článků církevní moci nejen v západních Čechách, ale i v celém království. Klášter sehrál významnou úlohu i v příběhu a tragédii Jana Nepomuckého. Václav IV. uvažoval o tom, že by v Kladrubech zřídil biskupství, aby omezil moc pražského arcibiskupství. Právě Jen Nepomucký mu to svým jednáním z pozice generálního...
|
|
| |
|
|
Vojenský tábor doby husitské
Feyfrlíková, Monika ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Biederman, Jan (oponent)
Cílem této práce je zmapování každodenního života ve vojenském táboře utrakvistických a katolických vojsk na území Čech v období husitských válek. Zaměřuje se především na různé stránky života v táboře jako je zásobování, ubytování, opevnění tábora, struktura velení a spravování tábora a jeho vybavení. Vychází z písemných a obrazových pramenů, ze zpráv normativního i vyprávěcího (historiografického) typu. Práce dále představuje jednotlivé vojenské řády. Detailněji se zabývá zbrojí, oděním a osobním vybavením osob nalézajících se ve vojenském ležení. Zvlášť se zaměřuje na úlohu a postavení žen a dětí ve vojenském táboře. Práce popisuje rozdíly mezi vojenskými tábory katolickými a utrakvistickými a jejich rozdělení na jednotlivé typy. Klíčová slova: husité, Čechy, zásobování, opevnění, odění, tábor, středověk.
|
|
|
Reformace. Podmínky vzniku a společné znaky jejich růstu.
Kašlík, Daniel ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Práce sleduje počátky reformačních hnutí valdenských, husitů, Jednoty bratrské, luteránů a křtěnců. Zabývá se i situací v katolické církvi, protože právě z ní hnutí vznikají. Dále autor odpovídá na otázku, jestli existuje nějaký společný jmenovatel, který jednotlivá hnutí spojuje. Pokud ano, zabývá se tím, jaké předpoklady jsou nutné pro to, aby reformační hnutí vzniklo. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.